Představte si, že by Vánoce byly každý měsíc. To by z nich neměli radost snad ani ti obchodníci! O Ježíškovi nemluvě. Takové dny, které jsou provázeny zaběhnutými rituály, se mají od těch ostatních odlišovat právě svou výjimečností a jedinečností. A jednou za rok – to je tak právě akorát. Letos se rituál loučení se školou odehrál právě 30. června v pátek, jak to má být. Se vším, co k tomu patřilo. Slunné počasí, odměny úspěšným, slzy loučení, dojetí deváťáků i jejich kamarádů z prvních tříd, písnička na rozloučenou, fotka s vysvědčením v rukou a netrpěliví rodiče u dveří školy se sbalenými kufry na dovolenou. Letošní rok nebyl z nejjednodušších, už pro nebývale velkou nemocnost žáků, ale ve finále byla většina z nich se svým výsledkem spokojena. Vždyť ze 450 žáků školy jich celé tři čtvrtiny dosáhly na prospěch s vyznamenáním. Proto i ten každoroční rituál posledního školního dne mohl proběhnout se spokojeností, patřičným nadhledem a očekáváním věcí prázdninových. A zatímco školou už se nesly zvuky vrtačky a chodbami zaskládanými spoustou věcí se jen stěží dá projít, žactvo se už vznáší na vlnách každoroční nesnesitelné lehkosti bytí trvající do té doby, než se září se svým jiným školním rituálem začne nebezpečně přibližovat. Do té doby nás čeká prázdninová škola. Užijme si ji v klidu a radosti. Přejeme všem školou povinným i nepovinným šťastné léto.
